Často kladené dotazy – FAQ

  • Co se uvádí v abstraktu?

    Souhrny (anotace) v češtině a v angličtině vyjadřující podstatu navrhovaného projektu a předpokládané konkrétní výsledky; abstrakt ani v češtině, ani v angličtině nesmí přesáhnout 2000 znaků včetně mezer a je určen ke zveřejnění.

  • Co vyplnit do obecného cíle projektu?

    V ISVP prosím vždy uvádějte pouze obecný cíl projektu (česky a anglicky, max 2000 znaků), který nesmí být v rámci řešení měněn. Obvykle vychází z názvu projektu, nemusí zahrnovat konkrétní metodické přístupy k plnění cíle apod., které se v průběhu řešení projektu mohou oproti původními plánu měnit.

    V rámci přílohy „popis projektu“ v části „hypotéza a cíle projektu“ pak konkrétněji rozepište cíl řešení projektů vč. uvedení případných dílčích cílů apod.

    Např.: Vyhodnotit diagnostické a klinické využitelnosti rapidního celogenomového sekvenování u novorozenců a dětských pacientů na jednotkách intenzivní péče

    Vytvořit optimalizovaný protokol pro sledování pacientů léčených s karcinomem rekta s klinickou kompletní odpovědí (cCR) na neoadjuvantní léčbu (NAT) pomocí tekuté biopsie a změn mikrobioty.

  • Jak zadat klíčová slova do aplikace ISVP?

    V části „Klíčová slova česky“ a „Klíčová slova anglicky“ používejte pro potvrzení klávesu „Enter“ či tlačítko „+“ (nutné zadat alespoň tři klíčová slova česky a tři anglicky).

  • Lze používat při vyplňování textů speciální znaky?

    Žádáme navrhovatele, aby nevkládali do abstraktu, názvu projektu, klíčových slov, cílů projektu apod. „nestandardní“ znaky (např. znaky řecké, ruské abecedy, matematické značky apod.). S uvedenými útvary budou pracovat další databázové systémy a při vložení takových znaků nelze zajistit jejich bezproblémovou funkci.

  • Musím uvést své rodné číslo?

    Rodné číslo musí mít vyplněn každý v roli spolu/navrhovatele projektu doporučeného k financování tzn. spolu/řešitel. Rodné číslo (příp. státní příslušnost, pokud Vám rodné číslo nebylo přiděleno, v rodném čísle pak bude uvedeno datum narození ve formátu rok, měsíc, den, v případě žen měsíc +50 – cizí státní příslušník) je vyžadováno u rolí spolu/řešitel, z důvodu předávání dat do Centrální evidence projektů (IS VaVaI odkaz zde https://www.isvavai.cz/). V ISVP rodné číslo příp. státní příslušnost zadáte v části „Osobní nastavení“ -> „Kontaktní údaje“.

  • Mohu být navrhovatelem i bez Ph.D. či jeho ekvivalentu?

    Ne. V rámci Podprogramu 1 a 3 může být navrhovatelem jen fyzická osoba zabývající se výzkumem, která v době podávání návrhu projektu do veřejné soutěže má akademický titul Ph.D., jeho ekvivalent či vyšší uznávaný titul (CSc., DrSc., Dr., DSc. apod.).

    V rámci Podprogramu 2 může být navrhovatelem jen fyzická osoba zabývající se výzkumem, u které v roce podávání návrhu projektu do veřejné soutěže uplynulo nejvýše 8 let od udělení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu, nebo jej získá nejpozději do dne uzavření smlouvy/vydání rozhodnutí o řešení projektu.

    Tyto podmínky trvají i v případě udělení dotace, a to po celou dobu řešení projektu i v rámci případných změn.

  • Jak v aplikaci vyplnit intenzitu podpory?

    V aplikaci je v souladu se Zadávací dokumentací a nadřazenými právními předpisy sestaven kontrolní vzorec s přednastavenými limity uvedenými v kapitole 2.3. bod (7) Tab.1. Každý uchazeč uvede správný „Typ organizace“ (role „Uchazeč“, která spravuje „Detail uchazeče“) a dále stanovuje intenzitu podpory zaškrtnutím správných předvoleb na kartě „Náklady souhrn“ v sekci „Prohlášení uchazeče o skutečnostech ovlivňujících max. intenzitu podpory“. Uvede informace o zveřejňování výsledků a informace o případné spolupráci dle nabídnutého seznamu a v souladu s pravidly uvedenými v Zadávací dokumentaci. Tím se mu ve sloupci „Maximální intenzita podpory“ zobrazí přednastavené % stropu pro míru podpory od poskytovatele. Podíl projektu je pak možné určit výší poskytnutých prostředků z ostatních zdrojů a jejich alokováním na jednotlivé typy výzkumu. (Základní, Průmyslový a Experimentální vývoj – u výpočtu je možnost upravovat prostředky pouze pro Průmyslový a Experimentální výzkum, prostředky pro Základní výzkum jsou automaticky dopočítávány systémem do hodnoty prostředků z dalších zdrojů.)

  • Jak v ISVP vyplnit rozpočet v případě, že do projektu vkládáme i jiné zdroje financování?

    Veškeré náklady se vyplňují vč. uvedeného spolufinancování (tj. z jiných zdrojů veřejných i neveřejných).

    V části „Finanční zajištění projektu (v tis. Kč)“ se do řádku „Způsobilé náklady ze všech zdrojů financování“ sečtou Vámi uvedené finance, v řádcích „Podpora z ostatních veřejných zdrojů (tuzemských i zahraničních)“ a „Podpora z neveřejných zdrojů (vlastní prostředky, soukromé dotace)“ uvedete částku, která činí spolufinancování (tím bude vypočtena účelová podpora v řádku „Celková dotace poskytovatele na projekt“.

    V případě spolufinacování projektu je vždy nutné přiložit PDF čestného prohlášení tj. „doložení spolufinancování z jiných zdrojů čestným prohlášením uchazeče nebo potvrzením předpokládaného sponzora“.

  • Jaké projekty se při podání návrhu uvádějí?

    Spolu/navrhovatel uvede údaje o všech běžících a tematicky blízkých projektech ukončených a navrhovaných, řešených podle zákona č. 130/2002 Sb. s poskytnutou účelovou podporou od všech poskytovatelů, včetně MZ ČR, na jejichž řešení se navrhovatel nebo spolunavrhovatelé v době podání návrhu projektu podílejí nebo se v uplynulých třech letech podíleli a v jaké roli (řešitel, spoluřešitel, odborný spolupracovník). Dále se uvádí obdobné informace o žádostech o poskytnutí účelové podpory, které navrhovatel nebo spolunavrhovatelé podávají a v jaké roli (navrhovatel, spolunavrhovatel, odborný spolupracovník).

    V souladu se ZD se uvádí výše podpory využívaná pracovištěm navrhovatele (resp. spolunavrhovatele) pro řešení části projektu, za kterou je pracoviště navrhovatele (spolunavrhovatele) zodpovědné. Do pole „Uchazeč/Příjemce dotace“ se uvede skutečný uchazeč či příjemce dotace, nemusí být tedy stejný jako instituce, za kterou nyní podává spolu/navrhovatel projekt. Do pole „Dotace Vaší instituce (tis. Kč)“ uvedete část finančních prostředků určených pro instituci, u které jste na projektu participoval/a.

  • V jakém formátu je možné vkládat přílohy k návrhu projektu?

    Povinné i nepovinné přílohy se k návrhu projektu vkládají pouze ve formátu PDF. Názvy souborů s přílohami nesmí obsahovat diakritiku a nepovolené znaky (např. / : * ? “ ). Přílohy jsou vkládány pouze do aplikace. Datovou schránkou se doručuje pouze návrh projektu vytvořený aplikací bez příloh.

    Příloha „Popis projektu“ – zdůvodnění návrhu projektu – je v Zadávací dokumentaci omezena na maximální rozsah 10 stran formátu A4 s použitím standardního písma o velikosti 11 bodů a řádkování 1. Maximální velikost přílohy je 3 MB.

    Příloha „životopis navrhovatele a spolunavrhovatelů“ – je v Zadávací dokumentaci omezena na maximální rozsah dvě strany formátu A4 s použitím standardního písma (popř. další maximálně dvě strany na každého spolunavrhovatele). Do životopisu lze uvést i další členy týmu, ale rozsah musí být vždy pouze dvě strany na navrhovatele a příp. další dvě strany na každého spolunavrhovatele. Maximální velikost přílohy je 1 MB.

  • Jak správně vyplnit osobní náklady v návrhu projektu?

    Osobní náklady se vyplňují zvlášť pro uchazeče a zvlášť pro každého spoluuchazeče.

    Pro navrhovatele příp. spolunavrhovatele, odborné spolupracovníky (vč. studentů, kteří figurují jako odborný spolupracovník) se uvádí jméno a příjmení, datum narození, náplň práce, pracovní kapacita (evidenční úvazek) a požadovaná částka.

    Pro administrativní, technické a pomocné pracovníky (ATPP, vč. studentů na této pozici) se uvádí pracovní náplň, souhrnná pracovní kapacita (evidenční úvazek) plánovaná pro daný rok a celková požadovaná částka. Příp. tyto osoby mohou být uvedeny jmenovitě, avšak vždy musí být označeny daným příznakem, že se jedná o ATPP.

    V případě ostatních osobních nákladů (dohody) se uvádí jméno a příjmení, datum narození, počet hodin, požadovaná částka a pracovní náplň v případě, že se jedná o odborné spolupracovníky. Pro ostatní technické, pomocné a administrativní pracovníky se uvádí pracovní náplň, počet hodin a celková požadovaná částka (vč. označení, že se jedná o ATPP).

    Pokud jsou v návrhu projektu plánovány prostředky na studenty (úvazek či dohoda), tak lze takto označené finanční prostředky použít vždy jen pro studenty, změna je možná pouze po schválení žádosti o změnu. Studenti se uvádějí s příslušným označením a pokud nejsou bráni jako techničtí, pomocní či administrativní pracovníci, musí být uvedeni jmenovitě vč. data narození.

    Instituce typu VŠ pak mohou, pro konkrétního studenta, nárokovat stipendium na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách, následně je pak nutné uvést jeho jméno a příjmení, datum narození, náplň práce a požadovanou částku (stipendium).

  • Mohu do VES podat libovolný počet projektů?

    Ne, táž fyzická osoba může v této veřejné soutěži (soutěž zahrnuje oba podprogramy) vystupovat pouze u jednoho návrhu projektu jako navrhovatel a u jednoho návrhu projektu jako spolunavrhovatel.

    1. příklad: podám projekt v rámci Podprogramu 1 jako navrhovatel a v Podprogramu 2 jako spolunavrhovatel,
    1. příklad: podám dva projekty v Podprogramu 1 v prvním projektu jako navrhovatel a v druhém projektu jako spolunavrhovatel atd.

    Role člena týmu či dalšího účastníka projektu není omezena počtem projektů.

    U navrhovatele (řešitele) musí být dodržen minimální úvazek ve výši 0,2, u role spolunavrhovatele (spoluřešitele) ve výši 0,1 (od VES 2025 byl minimální úvazek snížen), u všech osob nesmí celkový úvazek překročit 1,00 příp. max výši mimořádné odměny 100 tis. Kč/rok za všechny řešené projety.

  • Může být očekávaný výsledek publikován v jakémkoliv časopise s impakt faktorem?

    Při publikovaní výsledků projektu se doporučuje pečlivě zvážit výběr odborného časopisu a nepublikovat v pochybných časopisech, které vykazují rysy špatné publikační praxe, nedodržují publikační standardy a etiku (např. vysoký počet autocitací, nekvalitní nebo fiktivní recenzní řízení, smyšlená jména členů redakční rady, smyšlené indikátory kvality apod.), bližší informace například https://openscience.cuni.cz/OSCI-37.html.

  • Mohou být do soutěže podávány projekty spočívající v klinickém hodnocení léčiv a zdravotnických prostředků?

    Do soutěže není možné podávat návrhy projektů, které spočívají v klinickém hodnocení léčiv dle ustanovení zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o znění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o léčivech), a nebo klinické zkoušce zdravotnických prostředků dle zák. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotnických prostředcích) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (dále jen „MDR“), které nejsou schváleny, případně řádně ohlášeny/registrovány nebo které by vyžadovaly provedení podstatných změn/změnu registrace včetně změnového řízení (tzn. změnu léčivé látky, formy podání, síly, velikosti balení, použití schváleného zdravotnického prostředku jinak, než jak je deklarován výrobcem, apod.), vyjma klinických hodnocení/ zkoušek prováděných nekomerčními zadavateli. Zadavatelem klinického hodnocení/ klinické zkoušky musí být uchazeč/spoluuchazeč. Poskytovatel zdravotních služeb nemusí být zadavatelem klinického hodnocení/klinické zkoušky, nicméně musí být vždy uchazečem/ spoluuchazečem (resp. budoucím příjemcem/spolupříjemcem).

  • Jaké typy projektů jsou obvykle alokovány?

    Např. v rámci VES 2024 byly alokovány, jak projekty z oblasti vysoce inovativního preklinického výzkumu, tak až po nekomerční klinická hodnocení.

    1 – Advanced preiclinical progression of new highly selective inhibitors of kinase DDR1
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-08-00280

    2 – Polymer-based supramolecular radiosensitizers for anticancer radiotherapy
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-03-00387

    3 – Brain organoids for target detection for precision treatment of schizophrenia
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-04-00158

    4 – Dissecting the role of bone marrow microenvironment behind chemoresistance development in acute lymphoblastic leukemia
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-03-00376

    5 – Predictive value of vascular, metabolic and inflammatory parameters for development of heart failure with preserved ejection fraction in postmenopausal women: longitudinal study
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-02-00116

    6 – Psilocybin – a rapid antidepressant response strategy in depression comorbid with cancer, a randomized, double-blind study, with the possibility to enter to open extension
    https://www.isvavai.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani&ss=detail&n=0&h=NW24-04-00413

Odeslání návrhu projektu

  • Co je finální verze návrhu projektu a jak se doručuje?

    Finální verze projektu je návrh projektu vygenerovaný aplikací (https://ereg.ksrzis.cz/) jako soubor ve formátu PDF bez příloh (nejedná se např. o „Zkušební tisk“ či sken návrhu). Vytvořit finální verzi návrhu ve formátu PDF lze pouze v případě, že jsou vyplněna všechna povinná pole a přiloženy všechny povinné přílohy. V rámci veřejné soutěže lze podat pouze úplný návrh projektu, který nebude po vygenerování nijak změněn (např. nepoužívat pro přejmenování funkci „Uložit jako…“).

    Změna návrhu projektu a jeho následné nefinalizování či neposlání prostřednictvím ISDS je důvodem pro jeho vyřazení z veřejné soutěže.

    Poskytovatel považuje za návrh projektu pouze takový návrh, který je vytvořen aplikací a zaslán prostřednictvím datové zprávy s názvem (předmětem) „AZV – NW2X-0X-00XXX“ či „AZV – NW2XJ-0X-00XXX“ do datové schránky Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky s identifikátorem „f7eike4“.

    Poskytovatel výslovně upozorňuje, že z důvodů využívání aplikace musí být návrhy projektů zasílány do datové schránky Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky. Návrhy projektů, které budou zaslány do datové schránky poskytovatele, tedy Ministerstva zdravotnictví, nebudou do soutěže přijaty. K návrhu projektu bude po finalizaci vytvořena elektronická pečeť (podpis), takže již nesmí být nijak upravován. Návrhy projektů, u kterých bude tento podpis změněn, budou z veřejné soutěže vyřazeny.

    K návrhu projektu se v aplikaci připojí pouze takové přílohy, které jsou specifikovány v zadávací dokumentaci a k danému projektu jsou požadovány. Přílohy musejí být vkládány do aplikace ve formátu PDF. Datovou schránkou se doručuje pouze návrh projektu vygenerovaný aplikací bez příloh, jako soubor ve formátu PDF, obsahující návrh projektu vygenerovaný aplikací. Omezení velikosti zprávy je 10 MB.

  • Jak zjistím, zda byl návrh projektu správně doručen?

    Po zaslání finálního PDF návrhu projektu datovou zprávou je možné ověřit, zda došlo ke spárování zaslaného PDF s návrhem projektu v ISVP. Tuto informaci naleznete v záložce detailu projektu označené „Detail“ ve spodní části nazvané „Verze projektu “, kde ve sloupci „Přijato ISDS“ musí být „V pořádku“. „V pořádku“ musí být u verze návrhu, kterou jste stáhli pomocí „Stáhnout PDF“ a je na prvním řádku. Pokud došlo k úpravám návrhu a jeho uložení je nutné zaslat aktuální PDF znova. Pokud se ve sloupci objeví text „S chybou“, tak se datová zpráva s ISVP nespárovala (došlo k porušení dokumentu), je tedy nutné vygenerovat PDF a opětovně ho zaslat datovou zprávou, pokud je ve sloupci „Ne“, nebyla datová zpráva dosud poslána či na AZV prozatím nedošlo k vyzvednutí datové zprávy a předání do ISVP.

  • Datovou schránkou lze zasílat projekty pouze jednotlivě, nebo i hromadně?

    Návrhy projektů lze zasílat pouze jednotlivě.

Řešení projektu

  • Co to je "výhradní dedikace"?

    Výsledek musí být dedikován pouze danému projektu a žádnému jinému projektu řešenému s podporou MZ – AZV ČR, přičemž dedikací se myslí dedikace uvedené ve vlastním publikačním výstupu a také v Rejstříku informací o výsledcích Informačního systému VaVaI.

    Např. v dedikaci je uveden pouze jeden projekt MZ (AZV) a dále ostatní poskytovatelé vč. institucionální podpory příp. zahraniční zdroje – „Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NW24-0x-00xxx, z grantu GA ČR reg. č. ……. a institucionální podpory MZ ČR….“, jedná se tedy o výhradní dedikaci (výhradní dedikací není uvedení dvou a více projektů MZ (AZV) např. „Podpořeno z programových projektů Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NU23-0x-00xxx a reg. č. NW24-0x-00xxx“). Doporučený formát textu dedikace projektů MZ: v ČJ „Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NW24-xx-00xxx.“, v AJ „Supported by Ministry of Health of the Czech Republic, grant nr. NW24-xx-00xxx.“

  • Jaký je postup v případě nespotřebovaných prostředků poskytnutých MZ?

    Nespotřebované prostředky z daného kalendářního roku, pokud nejsou převedeny do fondu účelově určených prostředků (FÚUP) oprávněnými subjekty, může příjemce nebo další účastník použít v dalších letech řešení projektu v souladu se schváleným Návrhem projektu, tedy ke stejnému účelu, ke kterému byly schváleny poskytovatelem (NÚUP). Pro čerpání nespotřebovaných prostředků platí stejná pravidla, která stanovuje ZD.

    Pokud příjemce (i za dalšího účastníka) nebude mít zájem na využívání nespotřebovaných prostředků v dalších letech řešení projektu, informuje o tom poskytovatele a nespotřebované prostředky vrátí do státního rozpočtu dle pokynu poskytovatele a to:

    – příjemce, který je organizační složkou státu nebo územně samosprávného celku, vrací nespotřebovanou účelovou podporu na příjmový účet svého zřizovatele;

    – ostatní příjemci vrací nespotřebované prostředky na účet cizích prostředků Ministerstva zdravotnictví č. 6015-2528-001/0710

  • Jak mám postupovat v případě změny obecně závazných právních předpisů, kdy například dojde k navýšení povinného přídělu do FKSP? Lze takové navýšení v osobních nákladech pokrýt z jiných prostředků přidělených v rámci projektu?

    Ano, v případě změny obecně závazných právních předpisů týkajících se osobních nákladů v projektu (např. změny  platových tarifů, změny povinného přídělu do FKSP apod.) a jejich dopadů na ekonomické ukazatele je možné provést přesuny mezi jednotlivými položkami (z ostatních provozních nákladů do osobních nákladů) i nad limit 100 tis. Kč bez žádosti, dle podmínek v ZD či v pokynech pro vyplnění DZ/ZZ,  a není k nim zapotřebí dodatku ke smlouvě či nového rozhodnutí o změně struktury rozpočtu, avšak pouze v daném roce, kdy byly právní předpisy změněny (změnu lze ohlásit i do budoucna). Je však nutné (oficiální cestou, nejlépe ISDS) kontaktovat Kancelář AZV s konkrétními požadavky, jelikož je nutné pro následující zprávu (dílčí či závěrečnou) upravit projekt, příjemce musí tyto změny popsat a zdůvodnit.

  • Lze převést nedočerpané Investiční náklady na jinou položku?

    Ne, nedočerpanou účelovou podporu z položky Investiční náklady nelze převést na jinou položku, tj. provozní či osobní náklady (byla schválena pro využití konkrétní investice). Částku lze použít v dalších letech řešení ke stejnému účelu (v položce investiční náklady).

  • Lze požádat o odklad závěrečné zprávy?

    Příjemce může požádat o odklad odevzdání závěrečné zprávy formou vyplnění Formuláře část ZO, odklad je obvykle možný o max. 2 měsíce (je upřesněno v daných pokynech pro vyplňování ZZ), a to z důvodu následujícího externího a interního hodnocení. Formulář ZO bude přiložen k danému projektu do aplikace ISVP (v části „Ostatní přílohy“) a současně zaslán do datové schránky AZV ČR (f7eike4), v ISVP se však tato závěrečná zpráva nefinalizuje (datovou zprávou se společně s Formulářem ZO neposílá ani zkušební tisk závěrečné zprávy).

    Dle nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je stanoveno období potřebné pro doložení výsledků řešení projektu, a to do 6 měsíců ode dne ukončení řešení projektu. V této době lze např. dodat výsledky k ukončenému projektu, které nebyly uplatněné do řádného ukončení projektu (resp. odevzdání ZZ). Také pro projekty s odkladem odevzdání ZZ, však platí termín odevzdání všech výsledků do 6 měsíců od ukončení řešení projektu, tj. od 31. 12. příp. 30. 6. Výsledky lze dodat datovou zprávou či na email (sken daného výsledku, potvrzení o tisku včetně informací o výsledku, tj. název, autoři, IF, popis atd.), příp. fyzicky poštou/osobně.

  • Jaký úvazek je požadován v rámci vyplňování návrhu projektu či dílčí/závěrečné zprávy?

    Úvazek uvádějte evidenční (nikoliv přepočtený).

  • Jaké mohu a nemohu provést změny při řešení projektu a kdy je třeba o schválení změny požádat?

    Bez žádosti o schválení změny, avšak po řádném zdůvodnění v dílčí či závěrečné zprávě lze realizovat (není třeba dodatek ke smlouvě či nové rozhodnutí):

    • přesuny v rámci ostatních provozních nákladů nebo v rámci osobních nákladů,
    • přesun mezi položkami ostatní provozní x osobní náklady do limitu „100 tis. Kč/rok/projekt“,
    • změnu v řešitelském týmu (vyjma osoby řešitele, spoluřešitele viz níže),
    • zvýšení úvazku řešitele, resp. spoluřešitele,
    • změny dle obecně závazných právních předpisů, týkajících se osobních nákladů v projektu (např. změny platových tarifů, změny povinného přídělu do FKSP apod.), nutno však zaslat informaci do datové schránky, změnu bez schválení lze realizovat/ohlásit pouze v roce, kdy k legislativní změně došlo (lze i pro futuro).

    Změny, u kterých je nutné požádat o schválení přes formulář „Žádost o schválení změny projektu“ (EN) (po schválení změny bude vytvořen dodatek ke smlouvě či nové rozhodnutí):

    • změna uznaných nákladů vč. navýšení o jiné zdroje, změna výše poskytnuté účelové podpory (převod účelové podpory z roku na rok či její snížení), změna struktury nákladů (tj. přesun v mezi položkami ostatní provozní x osobní náklady nad limit „100 tis. Kč/rok/projekt“),
    • změna osoby řešitele,
    • změna osoby spoluřešitele,
    • snížení výše úvazku u osoby řešitele, resp. spoluřešitele,
    • změna dalšího účastníka (spolupříjemce),
    • významné metodické změny,
    • přesunutí osobních nákladů určených pro studenty,
    • změna délky řešení projektu (prodloužení), avšak bez nároku na další účelovou podporu,
    • od VES 2025 změna příjemce.

    Formulář Žádost o schválení změny projektu“ (EN) posílá příjemce prostřednictvím datové schránky AZV ČR.

    Zásadní změny je nutné nahlásit nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se příjemce o takové skutečnosti dozvěděl. Jelikož zprocesování žádosti o změnu může trvat déle, proto prosím oznamte danou změnu dříve, a to dopisem, zaslaným nejlépe datovou zprávou, s krátkým popisem změny (nemusí být např. stanovena nová osoba spolu/řešitele atd.).

    Všechny změny či přesuny by měly být účelné, hospodárné, efektivní a podložené schválenými činnostmi projektu a být v souladu s obecně závaznými pravidly.

    Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněny o více než 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve smlouvě o poskytnutí podpory nebo v rozhodnutí o navýšení rozpočtu.

    Změny, které nejsou přípustné a nelze o ně ani žádat:

    • změna hlavního cíle,
    • změna předmětu řešení projektu,
    • změna příjemce (VES 2020 – VES 2024),
    • navýšení doplňkových (režijních) nákladů,
    • přesun do či z položky investiční náklady.

Obecné informace

ISVP

  • Jak se mohu do aplikace ISVP přihlásit?

    Pro vstup do aplikace prosím použijte odkaz: http://eregpublic.ksrzis.cz/. Pokud jste si aktivovali účet, máte k dispozici jak uživatelské jméno, tak heslo, které jste si při aktivaci vytvořili. Pokud nejste prozatím do ISVP registrován, vypršela Vám lhůta pro aktivaci (aktivační link z adresy ), či máte jiný problém s aktivací či přihlášením, obraťte se na technickou podporu systému zajišťující ÚZIS ČR: ; +420 222 269 999.

  • Lze pro práci v aplikaci použít jakýkoliv prohlížeč?

    Doporučeným prohlížečem pro korektní zobrazení formulářů systému ISVP je Microsoft Edge aktualizovaný na verzi Chromium, Google Chrome od verze 69 a Mozilla Firefox od verze 62.0.3 a 60.2.2 ESR (jedná se o obecné požadavky prostředí JTP).

  • Jak si obnovit heslo?

    Pro nové heslo použijte funkci „Obnova osobního hesla / PIN renewal“ při přihlášení, příp. se obraťte se na technickou podporu systému zajišťující ÚZIS ČR: ; +420 222 269 999, kde Vám pomohou s obnovou hesla.

  • Co mám dělat, když mám v ISVP špatně naformátované tabulky a z toho důvodu nevidím vyplněná čísla či text?

    Podržením klávesy „CTRL“ a posouváním pomocí kolečka myši lze zmenšit či zvětšit měřítko zobrazení obrazovky. Prosíme tedy zmenšete si zobrazení obrazovky.

  • Jak na generování PDF souborů?

    Po úplném vyplnění formuláře doporučujeme použít tlačítko „Zkontrolovat“, pokud se neobjeví žádné chyby (validační kontrola), stiskněte tlačítko „Finalizovat a podat“.

    U návrhu projektu se po stisknutí tlačítka „Finalizovat a podat“ objeví v části „Verze projektu“ tlačítko „Stáhnout PDF“ pro vygenerování PDF souboru.

    U dílčí či závěrečné zprávy se po stisknutí tlačítka „Finalizovat a podat“ vraťte na „Detail“ daného projektu, kde se v části „Dílčí / závěrečné zprávy“ objeví u zprávy za daný rok tlačítko „Stáhnout PDF“ pro vygenerování PDF souboru.

    Soubor PDF (není nutné přejmenovávat, v případě přejmenování použijte „průzkumník“ a funkci „Přejmenovat“, nelze např. použít funkci „Uložit jako…“), ať návrhu projektu či dílčí/závěrečné zprávy, se nezměněný zasílá jednotlivě v datové zprávě s názvem (předmětem) „AZV – NW2X-0X-00XXX“ či „AZV – NW2XJ-0X-00XXX“ u návrhu projektu, u dílčí zprávy pod názvem „AZV – DZ registrační číslo projektu“ a u závěrečné „AZV – ZZ registrační číslo projektu“ do datové schránky Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky s identifikátorem „f7eike4“.

    Správné doručení dokumentu lze zkontrolovat v ISVP ve sloupci „Přijato ISDS“, kde musí být uvedeno „Vpořádku“.

  • Lze měnit jména osob (např. získání titulu, změna příjmení – svatba) či názvy institucí?

    V ISVP lze změnit tituly, a to v kontaktních údajích (ikona „Nast./Settings“, záložka „Kontaktní údaje / Contacts“). V ostatních případech se obraťte na technickou podporu systému, kterou zajišťuje ÚZIS ČR: ; +420 222 269 999.

  • Je nutné zadat sídlo a bankovní spojení instituce?

    Ano, v ISVP je nutné vyplnit sídlo a bankovní účet Vaší instituce. Sídlo je povinným údajem již při podání návrhu projektu, bankovní spojení lze zadat až při financování dané instituce, bez vyplnění těchto dat nebude možné provést generování smluv a výplatu účelových prostředků.

    Sídlo i bankovní účet lze zadat pouze oprávněnou osobou s rolí „Uchazeč“ a to pod ikonkou „Osobní nastavení/Personal settings“ výběrem ikony „Detail subjektu“. Prosíme o zadání „Tuzemského bankovního spojení“ v záložce „Bankovní spojení“, kdy je nutné vyplnit „Číslo účtu“ a „Kód banky“ a následně vše uložit tlačítkem „Uložit“. Vyplnění sídla organizace naleznete v záložce „Adresa organizace“. Bližší informace naleznete v manuálu „Vyplnění_BÚ_adresy_rolí_Uchazeč_ISVP.pdf“ (v „Dokumentech“ pod červenou ikonou „i“ v ISVP).

Účastníci projektu

  • Je nějak omezen počet spoluuchazečů u AZV projektů?

    Počet není omezen při zachování pravidla, že spoluuchazečem musí být subjekt odlišný od uchazeče (v případě právnické osoby s rozdílným IČ).

  • Může se soutěže zúčastnit např. s.r.o. a jaké jsou požadavky na uchazeče?

    Uchazečem je v této veřejné soutěži organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, a dále právnická osoba nebo fyzická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory. Forma organizace v tomto případě není omezena. Uchazeč musí před ukončením soutěžní lhůty prokázat svou způsobilost v souladu s postupem popsaným v Zadávací dokumentaci. Většina těchto institucí však není brána jako výzkumné organizace (viz seznam výzkumných organizací MŠMT zde (https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/vyzkumne-organizace) a jsou tedy povinni vložit další zdroje financování viz 2.3. Pravidla pro stanovení intenzity a výše podpory.

  • Může se projektu zúčastnit zahraniční uchazeč?

    Dle ustanovení § 18 odst. (11) zákona č. 130/2002 Sb. se „Veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích se může účastnit i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle odstavce 2 s tím, že způsobilost podle odstavce 2 písm. b) až f) prokazuje čestným prohlášením. (viz ZD Příloha – Vzor čestného prohlášení pro prokázání způsobilosti uchazeče/spoluuchazeče se sídlem mimo Českou republiku). V souladu s ustanovením článku 1 odst. 5 a) Nařízení je požadováno, aby měl další účastník se sídlem mimo Českou republiku k okamžiku vyplacení podpory v České republice provozovnu či pobočku. Zároveň je takový uchazeč povinen prokázat, a to nejpozději před uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory, že provozovna či pobočka právnické osoby se sídlem v členském státě Evropské unie, která je umístěna v České republice, splňuje veškeré požadavky způsobilosti dle ustanovení § 18 zákona č. 130/2002 Sb., obdobně jako uchazeč se sídlem v České republice.

Náklady

  • Jaká je výše tzv. režijních nákladů?

    Mezi způsobilé náklady lze zahrnout doplňkové (režijní) náklady vzniklé v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu (např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu). Maximální výše takových nákladů je 20 % z částky celkových uznaných nákladů projektu požadovaných od MZČR bez nákladů na pořízení dlouhodobého majetku, tj. pouze z neinvestičních nákladů. Doplňkové (režijní) náklady plánované v návrhu projektu nelze překročit ani žádat o jejich navýšení v průběhu řešení projektu. Nejsou-li tyto náklady požadovány v návrhu projektu, nelze je zahrnout mezi uznané náklady.

    Čerpané režijní náklady nesmí za celou dobu řešení projektu 1) překročit původní plánovanou částku ve schváleném návrhu projektu a za 2) nesmí překročit 20 % celkových čerpaných neinvestičních účelových prostředků od MZ ČR v rámci daného projektu.

  • Patří specializovaná odborná výpočetní technika nutná k realizaci projektu a jeho cílů mezi uznatelné náklady?

    Ano, specializovanou odbornou výpočetní techniku, která je nutná k realizaci projektu a jeho cílů, lze zahrnout do uznatelných nákladů. Nákup takovéto výpočetní techniky musí však být specifikován a řádně zdůvodněn v návrhu projektu včetně zdůvodnění využití.

  • Jak stanovit limity pro definici dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku?

    Jednotlivé účetní jednotky postupují v souladu s nastavenou hranicí uvedenou v prováděcích vyhláškách dle typu subjektu (příp. dle úpravy v interních směrnicích instituce).

  • Lze z účelové podpory vyplatit členu řešitelského týmu mimořádnou odměnu a za jakých podmínek?

    V rámci Podprogramu 1 a 2 lze hradit z prostředků poskytovatele (z účelových výdajů MZ) mimořádné odměny (u osobních nákladů specifikovaných v písm. a) a b) bodu (2), článku 5.4.1. zadávací dokumentace), pokud jsou mzdy, ke kterým jsou mimořádné odměny vztaženy, hrazeny z jiných zdrojů než účelových prostředků poskytovatele a zároveň jsou tyto jiné zdroje v návrhu projektu uvedeny.

    Celkové náklady projektu pak budou o tyto mzdy vyšší než náklady hrazené z účelových prostředků poskytovatele i u projektů řešených výlučně výzkumnými organizacemi. Uvést v návrhu projektu jen mimořádné odměny, bez mzdy (úvazku), není možné. Výši mimořádných odměn poskytovatel limituje maximálně částkou 100 tis. Kč/pracovník/rok za všechny jím řešené projekty podporované poskytovatelem.

    Ilustrativní příklad: p. Novák má dostat mimořádnou odměnu 10.000 Kč/rok z účelových prostředků poskytovatele, proto musí být v návrhu projektu ještě uvedeny prostředky na jeho mzdu/plat – hrazené z jiných zdrojů, včetně výše úvazku na daném projektu.

  • Existuje % limit/hranice pro výši osobních nákladů ve vztahu k požadovanému objemu dotace poskytovanému?

    U osobních nákladů není uveden % limit ve vztahu k požadovanému objemu dotace. Poskytovatel při schvalování výše uznaných osobních nákladů všech uchazečů vždy vychází ze zákoníku práce a z nařízení vlády č. 448/2011 Sb. ze dne 7.12.2011 a z dalších relevantních platných právních předpisů, event. zvyklostí na daném pracovišti. Pouze je nutné dodržet stanovené limity v ZD (min. a max. úvazek, výše mimořádných odměn).

  • Jak se vypočítává úvazek spolu/navrhovatele?

    Výše úvazku musí odpovídat cílům, roli v projektu, výsledkům a ohodnocení dané osoby. Nulová výše úvazku se nepřipouští. Poskytovatel stanovuje minimální výši úvazku na jednom projektu u jednoho zaměstnavatele pro navrhovatele ve výši 0,2 a spolunavrhovatele ve výší 0,2 (VES 2021-2024) resp. 0,1 (od VES 2025). Pro účely návrhu projektu není možné, aby součet všech úvazků dané osoby hrazených z účelové podpory poskytovatele překročil hranici 100 %, tj. 1,00. V případě přijetí více projektů je následně nezbytné snížení úvazků na projektech na maximální výši součtu všech úvazků 1,00.

    Příklady:

    1. Varianta: navrhovatel má již běžící projekt, kde má úvazek 50 %. Lze podat i několik návrhů projektů (v různých rolích navrhovatel, člen týmu), ve kterých bude mít v každém 80 % úvazek, nicméně v případě přijetí více projektů, je následně nezbytné snížení úvazků na projektech na maximální výši součtu všech úvazků 100 %! V takovémto případě je nutno v návrhu projektu podat vysvětlení, jak bude zajištěno řešení všech projektů současně na odpovídající vědecké úrovní, aniž by byl negativně ovlivněn průběh řešení a výstupy jednotlivých projektů.
    2. Varianta: navrhovatel nemá žádný běžící projekt. V tomto případě opět platí, že bude-li přijat více něž jeden projekt a jeho úvazek bude v součtu vyšší než 100 %, opět musí v návrzích takových projektů vysvětlit, jak bude schopen zajistit jejich řešení, aniž by se to negativně projevilo na jejich kvalitě. V obou případech platí, že objemy úvazků a jejich účelnost jsou součástí komplexního hodnocení.
  • Jaký je nejvyšší finanční limit požadované dotace za jeden projekt?

    Finanční limit požadované dotace na jeden projekt není stanoven, vyjma Podprogramu 2 (podpora mladých vědců), kdy je výše možných uznaných nákladů projektu limitována finanční částkou 7 mil. Kč.

  • Kam vkládá finanční ohodnocení uchazeč nebo spoluuchazeč fyzická osoba?

    Je-li uchazečem nebo spoluuchazečem fyzická osoba, zahrne se pro účely evidence nákladů částka na její finanční ohodnocení za práci při řešení projektu do položky osobních nákladů, i když nejde o náklady vynakládané na úhradu mezd a platů v rámci pracovněprávních vztahů podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Přílohy

  • Kam mají být zasílány přílohy, které se nepřikládávají do ISVP k danému návrhu projektu?

    Přílohy k návrhu projektu je nutné doručit v průběhu soutěžní lhůty v listinné formě poštou nebo osobně do podatelny AZV ČR na adrese Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10 v obálce označené textem „NEOTVÍRAT – VES 202X“ nebo podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu do datové schránky AZV ČR pod předmětem zprávy „NEOTVÍRAT – VES 202X“.

  • Jaké jsou povolené přílohy k projektu?

    Přílohy, které by mohly pro uchazeče vytvářet selektivní výhodu v rámci VES, budou vyhodnoceny jako nepovolené, jsou to všechny přílohy, které rozšiřují přílohu „popis projektu“ (10 stran) a přikládané „CV“ (2 strany). Mezi povolené přílohy projektu, patří dokumenty uvedené v ZD např.:

    – doklady (dle povahy projektu) a čestná prohlášení k prokázání způsobilost (článek 4.2 zadávací dokumentace);

    – seznam odborníků, kteří by neměli projekt posuzovat (pro zajištění objektivity při posuzování projektu máte možnost uvést tuzemské i zahraniční odborníky, kteří by se neměli na hodnocení projektu podílet);

    – nabídka identifikace dodavatele, předmětu dodávky a předběžné ceny a kurzu, je-li v návrhu projektu podrobně specifikován pořizovaný majetek nebo předmět služby jako jedinečný;

    – doložení spolufinancování z jiných zdrojů čestným prohlášením uchazeče nebo potvrzením předpokládaného sponzora;

    – plná moc k podání návrhu třetí osobě v případě, že uchazeč nedisponuje vlastní datovou schránkou;

    – nepodepsaný návrh smlouvy o spolupráci mezi uchazečem (příjemcem) a navrhovanými dalšími účastníky, předkládá se vždy, pokud uchazeč není jediný účastník návrhu projektu;

    – příloha „Motivační účinek“ – srovnávací analýza, porovnání míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory, případně porovnání celkové částky vynaložené příjemcem na projekt s podporou a bez podpory, případně rychlost dokončení projektu s podporou a bez podpory, v případě, že se řešení projektu účastní velký podnik;

    – v případě potřeby originál plné moci (pověření), kterou statutární orgán uchazeče/spoluuchazeče zplnomocní svého zástupce k provádění úkonů souvisejících s podáním návrhu projektu;

    – další přílohy:

    v rámci Podprogramu 2 se jedná o čestné prohlášení, pokud navrhovatel pobýval na mateřské nebo rodičovské dovolené, prodělal dlouhodobou nemoc, případně z obdobných objektivních důvodů přerušil vědeckou kariéru, časový limit 8 let od udělení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu se o tuto dobu zvyšuje (dokládá se v ISVP),

    v části Bibliografie se jedná o seznam výsledků výzkumu za posledních pět let.

    Nedílnou součástí každého návrhu projektu je „popis projektu“ a „životopis/y“.

    Čestná prohlášení podle přílohy 2-5 ZD a další doklady podle článku 4.2. odst. (1) a) -e), g) ZD se doručují v průběhu soutěžní lhůty v listinné formě poštou nebo osobně do podatelny AZV ČR na adrese Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10 v obálce označené textem „NEOTVÍRAT – VES 202X“ nebo podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu do datové schránky AZV pod předmětem zprávy „NEOTVÍRAT – VES 202X“. Stejným způsobem bude doručen případný originál plné moci (pověření), kterou statutární orgán uchazeče/spoluuchazeče zplnomocní svého zástupce k provádění úkonů souvisejících s podáním návrhu projektu.

    Všechny ostatní přílohy požadované ZD (podle článku 4.2. odst. (1) f) ZD) se odevzdávají prostřednictvím aplikace ISVP jako vložená příloha ve formátu PDF. V případě plné moci k podání návrhu třetí osobě, pokud uchazeč nedisponuje vlastní datovou schránkou, připojí uchazeč tuto plnou moc jako přílohu v aplikaci ISVP a zároveň ji doručí v listinné podobě poštou nebo osobně na adresu AZV ČR, Ruská 2412/85, 100 00 Praha 10 v obálce označené textem „NEOTVÍRAT – VES 202X“.

  • Je osnova "popisu projektu" (tj. odborná část projektu v AJ) závazná?

    Ano, je nutné dodržet ZD předepsanou osnovu:

    1. úvod („Introduction“) – shrnutí současného stavu poznání odborné problematiky v dané vědní oblasti;
    2. předběžná/pilotní data („Preliminary/pilot data“) – pilotní data podporující zaměření projektu a hypotézu (d);
    1. vyjádření podstaty projektu a jeho návaznosti na Program („Statement of the nature of the Project and its relevance to the Program“); odůvodnění nutnosti a potřebnosti řešení konkrétní problematiky v daném čase (tj. aktuálnost řešení) a v daném rozsahu; v čem spočívá originalita/inovativnost výzkumného projektu; v případě, že je to pro řešení projektu relevantní, popis dopadů na řešení možných biologických odlišností (pohlaví) nebo odlišností ve zkušenostech a potřebách žen a mužů (gender);
    1. hypotéza a cíle projektu („Hypothesis and objectives of the Project“) – vč. rozvinutí obecného cíle příp. uvedení dílčích cílů;
    2. experimentální design („Experimental design”) – statistické zdůvodnění velikosti výzkumného souboru (výjimku mohou tvořit projekty zaměřené na výzkum vzácných a ultra-vzácných chorob), definice skupin a statisticky odůvodněné počty pokusných zvířat, počty opakování u preklinických testování apod.;
    3. metodika („Methodology“) – popis navrhovaných koncepčních a metodických postupů nezbytných
      pro řešení projektu a pro dosažení předpokládaného výsledku a jejich rozbor, způsob získávání dat, jejich analýzy a návrh statistického zpracování;
    4. časový harmonogram („Timetable“) – jasně formulovaný harmonogram plánovaných prací a jejich rozsah v jednotlivých letech řešení; je doporučeno zobrazení harmonogramu pomocí Ganttova diagramu;
    5. očekávané výsledky („Expected results”) – věcná charakteristika předpokládaných výsledků řešení projektu včetně jejich zamýšleného praktického záměru a cíle využití ve zdravotnictví;
    6. spolupráce („Cooperation“) – uveďte, pokud je řešení projektu podmíněno spoluprací více subjektů,
      jak bude realizována (vzor budoucí smlouvy jako příloha návrhu projetu) včetně specifikace jejich podílu a odpovědnosti. V případě zahraniční spolupráce je třeba doložit podepsaný letter of support nebo letter of intent na hlavičkovém papíře subjektu včetně způsobu a výše financování; řešení projektu by nemělo být dominantně založeno na kontrahovaném výzkumu či placených službách dodávaných partnery mimo řešitelský tým;
    7. informace o (personální i materiálně technické) připravenosti („Information on the (personnel-wise and material-technical) readiness“) navrhovatele, spolunavrhovatelů a jejich pracovišť, o technologickém vybavení pracovišť, které bude při řešení využíváno, o možnosti kooperací; zhodnocení souladu odborného zaměření návrhu a zaměření pracoviště navrhovatele/spolunavrhovatelů;
    8. zdůvodnění účasti („Justification of the participation of“) všech spolunavrhovatelů a uvedených spolupracovníků, vymezení jejich podílu na řešení problematiky a specifikace jejich role při dosahování předpokládaných výsledků; informace o zapojení juniorských výzkumných pracovníků;
    9. analýza rizik („Risk analysis“) – analýza rizik, které mohou nastat při řešení projektu, jejich významnost a dopady, alternativní řešení v případě nepotvrzení hypotézy apod.;
    10. stručný popis výzkumných dat („the research data“), která budou v průběhu řešení projektu využita, shromažďována nebo vytvářena a způsobů nakládání s nimi; příjemce je povinen mít  nejpozději při odevzdání první dílčí zprávy zpracovaný plán pro správu výzkumných dat (Data Management Plan – DMP) a  tento plán  v případě potřeby pravidelně aktualizovat a na vyžádání předložit; DMP by měl mimo jiné obsahovat informaci jaké metody a zásady jejich správy budou použity s ohledem na FAIR principy (vyhledatelnost, přístupnost, interoperabilita a znuvupoužitelnost);
    11. seznam použité literatury („List of literature used“).
  • Jak vyplnit položky „Typ subjektu uchazeče z hlediska CEDR a CEP“ v čestných prohlášeních?

    Pro čestná prohlášení k návrhům projektů, konkrétně v položce „Typ subjektu uchazeče z hlediska CEDR“ použijte číselník právních forem (viz např. https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/programove-financovani/zed/metodicka-podpora-k-zed/ciselnik-pravnich-forem-ris-zed-54946). Veškeré informace k CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu) je možné nalézt na stránkách MFČR: http://cedr.mfcr.cz/.

    Pro vyplnění položky „Typ subjektu uchazeče z hlediska CEP“ použijte číselník „Druh subjektu“ v sekci „Systémové číselníky“ na této stránce: https://www.isvavai.cz/is?s=prehled-ciselniku.

  • V jakých případech je nutné připojit k návrhu projektu přílohu Návrh smlouvy o spolupráci?

    Příloha Návrh smlouvy o spolupráci se předkládá vždy, pokud uchazeč není jediný účastník návrhu projektu (tzn. vždy, když je projekt řešen ve spolupráci uchazeče a spoluuchazeče/spoluuchazečů); odevzdá se prostřednictvím aplikace ISVP, jako vložená příloha ve formě PDF. Návrh smlouvy nemusí být podepsán a stačí jeden vzor k danému projektu (i v případě účasti více spoluuchazečů – nebudou vyplněny základní údaje o druhé straně).

  • Je nutné přikládat k návrhu projektu schválený projekt pokusů na zvířatech?

    V případě navrhovaného projektu předpokládajícího experimentální práci se zvířaty přiloží uchazeč/spoluuchazeč:

    při podávání návrhu projektu minimálně kopii „oprávnění k používání pokusných zvířat“ (dřívější akreditace uživatelského zařízení) podle § 15b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s platností minimálně do začátku řešení projektu;

    při uzavírání smlouvy platný schválený (originál) „projekt pokusů“, vztahující se konkrétně k tomuto projektu, nebo jeho úředně ověřenou kopii či dokument s elektronickou konverzí, se stanovisky odborné komise uživatelského zařízení a resortní komise příslušného státního orgánu podle zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů.

    Možné je také přiložit jeden projekt pokusů k několika projektům (tematicky však musí odpovídat). Pokud název projektu pokusů neodpovídá názvu projektu, bude k němu vždy přiložena také Žádost o schválení projektu pokusů (min. její kopie).

  • Kdy se musí k projektu vyjadřovat etická komise?

    Souhlasné stanovisko etické komise k danému projektu musí být předloženo vždy uchazečem nebo spoluuchazečem, ke kterému se vztahuje zákonná povinnost tzn. v případě, že se jedná (i) o poskytování zdravotní péče, (ii) o výzkum s lidskými subjekty, a (iii) o výzkum s metodikou dotazníkových šetření a kvalitativních šetření u osob zasažených nebo ohrožených nemocí v souladu s Mezinárodní etickou komisí pro biomedicínský výzkum s lidskými účastníky CIOMS/WHO, 2002.

    V případě, že se jedná o výzkum na biologickém materiálu (pacientských vzorcích), který byl odebrán např. v rámci jiného projektu, je taktéž nutné přiložit stanovisko etické komise vč. daného informovaného souhlasu, který byl použit v rámci odběru tohoto biologického materiálu, v tomto informovaném souhlasu by pak mělo být explicitně uvedeno, že vzorky budou dále využity např. v následujících projektech apod.

    Etická komise zde výslovně potvrdí správnost přiloženého „Informovaného souhlasu pacienta/osoby zařazené do výzkumného souboru“ a odpovídá za jeho soulad s předpisy, pokud je Informovaný souhlas podle příslušného zákona vyžadován. Dále je nutné v případě předpokládané práce s lidmi doložit vyjádření etické komise k ochraně lidských bytostí.

    Při podání projektu postačí kopie, při uzavírání smlouvy, je nutné doložit originál, úředně ověřenou kopii či dokument s elektronickou konverzí.

  • Prohlášení k SÚKL – čestné prohlášení

    Již není požadováno, místo této přílohy je nutné přímo v návrhu projektu odpovědět na dvě otázky, a to, zda „Návrh projektu odpovídá klinickému hodnocení léčiv dle ustanovení zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech“ a zda „Návrh projektu odpovídá klinické zkoušce zdravotnických prostředků dle zák. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro“ (za správnost odpovědí odpovídá uchazeč).

    Pokud je odpovězeno kladně je nutné doložit, originál, úředně ověřenou kopii či elektronickou konverzi dokumentu:

    Rozhodnutí o povolení klinického hodnocení pro Českou republiku ve smyslu zákona o léčivech a stejnou dokumentaci, která byla schválena v tomto rozhodnutí (příp. platné Povolení ohlášeného klinického hodnocení podle Směrnice 2001/20/ES včetně vyjádření Etických komisí a stejnou dokumentaci) v případě, že návrh odpovídá klinickému hodnocení léčiv;

    V případě návrhu projektu, který odpovídá provedení klinické zkoušky zdravotnického prostředku s CE značkou, který bude v  klinické zkoušce používán mimo určený účel použití a/nebo v případě návrhu projektu, který odpovídá provedení klinické zkoušky zdravotnického prostředku bez CE značky, přiloží uchazeč Rozhodnutí o povolení KZ ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích a MDR (vyžaduje-li taková klinická zkouška Rozhodnutí o povolení) nebo Potvrzení o přijetí podaného ohlášení (vyžaduje-li klinická  zkouška ohlášení o záměru provést klinickou zkoušku) ve  smyslu zák. o zdravotnických prostředcích a MDR.

  • Mohu přiložit stanovisko SÚKLu, tak jak tomu bylo v minulých soutěžích?

    Pouze v případě, že se nejedná o klinické hodnocení či klinickou zkoušku, může být přiloženo stanovisko SÚKL, že se nejedná o klinické hodnocení a že se nejedná o provedení klinické zkoušky.

  • V jakých případech je nutné připojit k návrhu projektu přílohu Motivační účinek?

    Příloha motivační účinek se předkládá vždy, pokud je účastníkem projektu „velký“ podnik (ať už v pozici uchazeče nebo spoluuchazeče); vzor této přílohy není předepsaný, formát je srovnávací analýza (porovnání míry zamýšlené činnosti s podporou a bez podpory), maximální rozsah je však stanoven na dvě normostrany – viz článek 5.6. této zadávací dokumentace; odevzdá se prostřednictvím aplikace ISVP, jako vložená příloha ve formě PDF.

  • Mám zaslat checklist?

    Ne. Checklisty jsou pouze pomůckou navrhovatele a slouží výhradně pro jeho interní kontrolu procesů.

Podprogram 2 – Podpora rozvoje juniorních výzkumníků – Juniorské projekty

  • Je omezen věk v projektu podaného v rámci Podprogramu 2 (Podpora rozvoje juniorních výzkumníků)?

    V rámci soutěží VES 2024, VES 2025

    Navrhovatel, později řešitel, splňuje podmínku, že uplynulo nejvýše 8 let (pro VES 2025J je rozhodný rok 2016) od udělení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu, nebo jej získá nejpozději do dne uzavření smlouvy/vydání rozhodnutí o řešení projektu.

    Pokud navrhovatel pobýval na mateřské nebo rodičovské dovolené, prodělal dlouhodobou nemoc, případně z obdobných objektivních důvodů přerušil vědeckou kariéru, časový limit 8 let od udělení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu se o tuto dobu zvyšuje. Tyto skutečnosti (udělení titulu, rodičovská dovolená apod.) dokládá navrhovatel prostřednictvím čestného prohlášení.

    V rámci soutěží VES 2021, VES 2022 a VES 2023

    Řešitel, spoluřešitelé a všichni odborní spolupracovníci musí mít věk v roce vyhlášení soutěže max. 35 let. Je povolena pouze jedna výjimka za daný tým, jeden člen daného týmu, tj. odborný spolupracovník může mít věk v roce vyhlášení soutěže max. 45 let.

    V rámci soutěže VES 2020

    Řešitelem musí mít věk v roce vyhlášení soutěže max. 35 let

    Tyto pravidla dle dané VES trvají i v případě udělení dotace, po celou dobu řešení projektu i rámci případných změn.

    Navrhovatel/Řešitel je osoba zodpovědná uchazeči/příjemci za řešení projektu.

    Spolunavrhovatel/Spoluřešitel je osoba zodpovědná spoluuchazeči/spolupříjemci za dílčí řešení projektu.

    Odborný spolupracovník je jmenovitý člen řešitelského týmu se stanoveným úvazkem a mzdou či je přijat na dohodu, který není označen jako technický, administrativní či pomocný pracovník. Musí mít vyplněno jméno, příjmení a datum narození.

  • Jaký je nejvyšší finanční limit požadované dotace za jeden projekt?

    U Podprogramu 2 (podpora rozvoje juniorních výzkumníků) je výše možných uznaných nákladů projektu limitována finanční částkou 7 mil. Kč.

Cestování v rámci řešení projektu, účast na konferencích apod.

  • Co se rozumí pod pojmem aktivní účast na konferenci?

    Aktivní účastí na konferenci se rozumí aktivní vystoupení, nikoliv spoluautorství příspěvku, jednoho člena řešitelského týmu, který je na projektu uveden jmenovitě, a to formou přednášky nebo posteru, kde téma příspěvku musí souviset s problematikou řešeného projektu.

    Pro uznání nákladů je nutné k DZ/ZZ doložit minimálně zvací dopis či potvrzení přijetí příspěvku a program. Náklady pro ostatní členy týmu s pasivní formou účasti, i v případě, že jsou spoluautory příspěvku prezentovaného aktivním účastníkem, nejsou uznatelné, a musí být hrazeny z jiných zdrojů např. z institucionálních prostředků dané VO. Dva členové týmu mohou z jednoho projektu požadovat uhrazení nákladů na jednu konferenci pouze v případě přijetí dvou příspěvků s aktivní účastí (přednáška/poster).

    V případě, že se nemůže prezentující aktivně konference účastnit, např. pro nemoc, mateřská dovolená apod., je nutné zkontaktovat pořadatele a požádat o změnu prezentujícího (mělo by být vyhověno, pokud by nastal případ, že změna prezentující osoby nebyla akceptována, bude přiložena tato komunikace).

  • Pokud na konferenci vyjedou dva členové týmu s jedním posterem, u kterého jsou však oba dva mezi autory, lze hradit oba účastníky z účelových prostředků?

    Ne, náklady lze hradit pouze účastníkovi, který má v rámci konference potvrzenou aktivní účast (u jednoho příspěvku, může být pouze jedna, pouze jeden aktivně prezentuje i v případě, že má příspěvek více spoluautorů). Pokud bude druhému účastníkovi zaměstnavatelem schválena tato cesta, musí být proplacena z jiných zdrojů např. z institucionálních prostředků (pasivní účast nelze z účelových prostředků hradit).

  • Co lze zařadit a v jaké výši do cestovních nákladů?

    Cestovné jsou náklady zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty v souladu s ustanoveními §173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to až do výše tímto zákonem stanovené nebo umožněné, a to pro řešitele a další pracovníky jmenovitě uvedených na projektu.

    Pracovní cesty musí být vždy schváleny v rámci pracoviště (vysílání na pracovní cestu atd.).

    Jedná se o náklady vzniklé výhradně v přímé, tzn. v časové a věcné, souvislosti s řešením projektu včetně pracovních pobytů nutných pro řešení projektu, cest konaných v souvislosti s aktivní účastí na konferencích apod. (vše však musí být řádně zdůvodněno v návrhu či DZ a ZZ).

    Rovněž se jedná o cestovné i náklady na pobyty zahraničních pracovníků účastnících se řešení projektu („pracovník“ znamená v této souvislosti zaměstnanec příjemce, nebo pracovník na DPP/DPČ).

    Poskytovatel přispívá na cestovné do maximální výše stanovené pro uchazeče a spoluuchazeče dohromady: pro první rok řešení projektu do maximální výše 80 000 Kč, v dalších letech řešení projektu do maximální výše 150 000 Kč.

  • Lze žádat o úhradu letenky pro zahraničního spolupracovníka?

    Ano, ale pouze za předpokladu, že je zaměstnancem spolu/příjemce, resp. spolu/uchazeče (dohoda, úvazek).

    Pokud daná osoba nefiguruje v projektu, není zaměstnancem, ale spolupráce s tímto zahraničním spolupracovníkem na projektu je doložená, lze příp. náhradu uhradit ze služeb. Tato náhrada nesmí překročit denní sazbu cestovného dle sazeb per diems (volně k dispozici např. Current EU Per Diem Rates and more… – Current per diem rates for Current EU Per Diem Rates and more… – per-diems.info).

  • Lze přerušit služební cestu?

    Začátek, ukončení pracovní cesty a další podmínky konání, určuje a schvaluje zaměstnavatel (viz § 153 zákoník práce), tudíž také zaměstnavatel může příp. umožnit zaměstnanci přerušení pracovní cesty (mělo by být však interně ošetřeno) z jeho strany tzn. ze soukromých důvodů (návštěva přátel, kulturní akce apod. v místě nebo v jeho okolí, kam byl vyslán, tzn. může odjet o den, dva dní dříve, anebo zůstat a odjet domů později). O přerušení např. nejde, v případě, že zaměstnavatel vyšle zaměstnance o den dříve, aby si mohl po dlouhém cestování odpočinout. Z účelové podpory lze pak uhradit obvyklé náklady, které přímo souvisejí s řešením projektu (cesta tam, zpět a obvyklé cestovní náhrady v rámci pracovní cesty).

    Pokud zaměstnavatel přerušení pracovní cesty povolí měly by být vymezeny nároky zaměstnance na cestovní náhrady a také jasně stanoven začátek a konec přerušení cesty, resp. jasný termín pracovní cesty.

  • Je možné zaplatit konferenční poplatek na konci roku i když samotná konference se uskuteční až následující rok?

    Tyto náklady mohou být uznány pouze v případě časového rozlišení. V rámci čerpání běžného roku (na konci), nemohou být uznány, jelikož nelze z účelové podpory daného roku hradit výdaje příštích období (následující rok).

    Výjimkou by mohl být případ, kdy byl konferenční poplatek zaplacen na konci roku přímo účastníkem a k zaúčtování do nákladů projektu by došlo až v rámci cestovního příkazu a vyúčtování cesty. V tomto případě by bylo vhodné přiložit (k ostatním dokladům) výpis z účtu a čestné prohlášení účastníka, že dané položky zaplatil.

  • Je možné uhradit z účelové podpory např. storno letenky?

    Pro tento a obdobné případy doporučujeme uzavřít pojištění, resp. připojištění, které pak lze nárokovat z účelové podpory, následně je tedy storno letenky např. z důvodu nemoci uznáno.

Výzkumná data a otevřený přistup k výstupům/výsledkům

  • Co je open science a musím ji v rámci řešení projektu implementovat?

    Open science neboli otevřená věda, by měla např. přinést zlepšení dostupnosti výsledků ve vědě a nových technologií a inovací pro všechny, zrychlit a zefektivnit spolupráci a sdílení poznatků mezi vědci, zamezit opakování prováděných výzkumů, opakovaně využívat již dostupná data atd. a to nejčastěji otevřeným přístupem k recenzovaným publikacím – Open Access a k výzkumným datům – Open Data.

    Open Access prozatím není vyžadováno obecně závaznou legislativou, tudíž publikování v Open Access můžeme pouze doporučit a ponecháváme rozhodnutí v rukou řešitelů našich projektů. Pokud to zvyklosti, charakter výsledku a podmínky řešení projektu v daném oboru umožňují, je vhodné publikovat výsledky formou Open Access, případně mohou být publikační výstupy předány do otevřených digitálních repositářů, a to v souladu s licenčními podmínkami vydavatele.

    Oproti tomu Open Data, resp. práce s výzkumnými daty je již mj. zakotvena v novele zák. 130/2002 Sb. (od roku 2022), proto bude požadováno, aby příjemci měli zpracovaný plán pro správu výzkumných dat (DMP – Data Management Plans).

  • Jsou náklady na publikování v Open Access uznatelné z účelové podpory?

    Ano, náklady na publikování v Open Access a obdobné náklady jsou uznatelné vč. publikačních poplatků (APC – Article procesing chargé).

  • Co musí obsahovat plán pro správu výzkumných dat (DMP)?

    Data Management Plan (“Plán správy dat”), by měl minimálně obsahovat:

    • jaká data budou vytvářena, zpracovávána nebo sbírána,
    • jaké metody a zásady jejich správy budou používána s ohledem na FAIR principy (vyhledatelnost, přístupnost, interoperabilita a znovupoužitelnost),
    • jakým způsobem budou data sdílena a publikována,
    • jakým způsobem budou data ukládána během řešení a uchovávaná po skončení́ projektu.
  • Jakých projektů se zpracování plánu správy dat (DMP) týká?

    V rámci VES 2025 je již v ZD zakotvena povinnost pro příjemce, aby nejpozději při odevzdání první dílčí zprávy měl zpracovaný plán pro správu výzkumných dat (stručný popis výzkumných dat, která budou v průběhu řešení projektu využita, shromažďována nebo vytvářena a způsobu nakládání s nimi) a tento plán v případě potřeby pravidelně aktualizoval a na vyžádání také předložil poskytovateli.

    V rámci VES 2023 a VES 2024 byla stanovena pouze obecná podmínka, dle novely zákona 130/2002 Sb., ve smlouvě, resp. v ZD, proto bude vyžadováno zpracování plánu pro správu výzkumných dat i u těchto běžících projektů, a to nejpozději k DZ za rok 2024.

  • Musím data zpřístupnit vždycky či existují nějaké výjimky?

    Příjemce příp. spolupříjemce není povinen zpřístupnit výzkumná data v případě:

    • výzkumných dat, chráněných podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti tzn. práva na ochranu duševního vlastnictví,
    • práva na ochranu obchodního tajemství, příp. další oprávněné zájmy spolu/příjemce (např. obchodní využití),
    • bezpečnosti státu,
    • by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů,
    • odmítnout poskytnutí výzkumných dat je také možné dle zák. 130/2002 Sb. v případě, kdy výzkum nebo vývoj nebyl plně financován z veřejných prostředků (pokud není povinen poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.).
  • Mohu využít účelovou podporu pro tvorbu plánu pro správu výzkumných dat (DMP)?

    Ano, náklady na tvorbu plánu (DMP) k danému projektu a obdobné náklady na správu výzkumných dat (anonymizace, zpracování, ukládání…) jsou uznatelné. Dále jsou uznatelné i náklady na Data Stewarda, tj. odborníka na správu dat, či obdobnou odbornou pozici, ve výši potřebné pro daný projekt (koordinace, tvorba a správa výzkumných dat).

  • Kde mohu najít dokumenty zabývající se plánem správy dat?

Gender v HR a genderová dimenze ve výzkumu

  • Jak a kam uvést principy genderové rovnosti naší organizace, postačí např. jen odkaz na Plán genderové rovnosti?

    Za instituci je možné vyplnit způsob prokazování genderové rovnosti pod ikonou „Nastavení org.“ do části „Principy genderové rovnosti“, tyto údaje přidává role „Uchazeč“ (jsou platné pro celou instituci).

    Do této části, namísto textu, či jako jeho doplnění, je možné vložit také odkaz (na web) na Plán genderové rovnosti (GEP), HR Award, implementaci Strategie rovnosti žen a mužů na toky 2020-2030, vnitřní směrnici VO či jiný obdobný dokument, prokazující aktivní přístup k podpoře nediskriminačního přístupu.

    • Jelikož se toto pole následně propisuje do návrhu projektu jak v online verzi, tak PDF, je nutné údaje vyplnit v anglickém jazyce, pole je omezeno 2 000 znaky.
  • Kde mohu najít dokumenty zabývající se genderovou problematikou ve vědě?
  • Jakým způsobem mám zohlednit genderovou dimenzi v projektovém návrhu?

    V rámci konkrétního projektu by měla být integrace genderové dimenze popsána (napříč přílohou „popis projektu“), nejčastěji v části „vyjádření podstaty projektu a jeho návaznosti na Program“, pokud je to pro řešení projektu relevantní, popis dopadů na řešení možných biologických odlišností (pohlaví) nebo odlišností ve zkušenostech a potřebách žen a mužů (gender). Některé výsledky řešení projektu mohou mít nižší relevanci, pokud nebyly např. zohledněny fyzické rozdíly mezi ženami a muži apod.

    Vždy by pak mělo být zdůvodněno, proč genderovou rovnost nelze uplatnit např. v rámci bodu „informace o (personální i materiálně technické) připravenosti“, kdy není možné zajistit vyrovnanější zastoupení žen a mužů v rámci řešení projektu (např. pohlavně specifické nádorové choroby, ultra-vzácná onemocnění apod.), v části „očekávané výsledky“, pak v případě, že výsledný dopad řešení projektu nepřináší ženám a mužům stejný prospěch apod.

Rodinná politika a řešení projektu

  • Zohledňujete při podávání návrhů projektů přerušení kariéry vzniklé z důvodu mateřské, rodičovské dovolené apod.?

    V rámci podávání návrhu projektu lze u Podprogramu 2 (Podpora rozvoje juniorních výzkumníků – Juniorské projekty) odečíst dobu, kdy navrhovatel/ka pobýval/a na mateřské nebo rodičovské dovolené, prodělal/a dlouhodobou nemoc, případně z obdobných objektivních důvodů přerušil/a vědeckou kariéru, od časového limitu 8 let od udělení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu. Tyto skutečnosti (udělení titulu, rodičovská dovolená apod.) dokládá navrhovatel/ka pouze prostřednictvím čestného prohlášení.

    Pro hodnocení návrhu projektu v rámci „standardní“ sekce (Podprogram 1) je vhodné tuto skutečnost uvést do přiloženého CV.

    Při hodnocení návrhu projektu se přihlíží k přestávkám v kariéře z důvodu mateřské a rodičovské dovolené, dlouhodobé nemoci či dlouhodobé péče o rodinného příslušníka nebo blízkou osobu.

  • Nastupuji na mateřskou/rodičovskou dovolenou a jsem řešitelkou/em projektu, jak mám postupovat?

    V rámci řešení projektů umožňujeme změnu řešitele/lky po dobu mateřské a rodičovské dovolené tedy např. jen na dobu určitou „od-do“ (v praxi se často mění spolu/řešitel/ka pouze na dobu trvání mateřské dovolené). Jelikož podporujeme aplikovaný výzkum, kde se jednotlivé soutěže vždy vypisují pod Programem, který je časově omezen, není u nás možné přerušení projektu.

    Taktéž je možné požádat o zkrácení úvazku řešitele/ky (v rámci řešitelského týmu, pak bez žádosti o schválení změny) z důvodu rodičovských povinností, péče o závislého člena rodiny či obdobných důvodů. Lze příp. také požádat o prodloužení doby řešení projektu (bez nároku na další účelovou podporu, avšak i do prodlouženého roku řešení lze převést nespotřebované prostředky v rámci FÚUP a NÚUP).

    Návrat do zaměstnání, vč. případného souběhu s čerpáním mateřské či rodičovské dovolené, musí být v souladu se Zákoníkem práce a jinými pracovněprávními předpisy (např. přivýdělek při mateřské dovolené u stejného zaměstnavatele, u kterého je čerpána mateřská dovolená, musí být založen na odlišném pracovněprávním vztahu a nesmí se jednat o shodný druh činnosti jako v původním pracovním poměru, tedy stejný druh práce dle § 34b odst. 2. zákoníku práce)

  • Lze zahrnout do nákladů projektu také náklady na péči o děti a další závislé osoby?

    Ano, tyto náklady lze zahrnout mezi doplňkové (režijní) náklady, pokud vzniknou v přímé časové a věcné souvislosti při řešení projektu. Vykazování těchto nákladů by mělo být ošetřeno ve vnitřním předpisu příjemce.

  • Na koho se mohu v této problematice obrátit?

Index